Chropťa na Olympiádě

Chropťa na Olympiádě

Chropťa na Olympiádě | 04:07

Možná jste o tom ještě neslyšely, ale i zvířátka mají svojí Olympiádu. Také se koná v zimě i v létě, ale ne jednou za čtyři roky jako u lidí, nýbrž jednou za pět let. A zrovna se to sešlo letos, že zvířátka pořádají své Zimní Olympijské hry, ke všemu u nás v Čechách, v Krkonoších.
Když se to Chropťa dozvěděl, celý znervózněl. Tohle byl jeden z jeho snů. Zúčastnit se alespoň jednou Olympiády. Svěřil se Hrachoušovi, který má v zimě spoustu energie a začali vymýšlet v jaké disciplíně by mohli závodit.

„No, musíme na to jít chytře, aby nás vůbec do reprezentace přijali. Hokej můžeme vyškrtnout rovnou, přeci jen to tvoje kopýtko je fakt levý,“ mínil Hrášek. „No dovol! Zase takové střevo nejsem. Když už jsme u toho, krasobruslení také nepůjde. Jsi hrozný nemotora a ne ladný tanečník,“ urazil se trošičku Chropťa. Chvíli přemýšleli a promýšleli, co bude nejlepší a nakonec přišli na to, že budou závodit v bobování ve dvojicích. Plácli si na to a začali trénovat.

Nastal den výběru do reprezentace zvířátek za Českou republiku. Vepřík s medvídkem přišli zanedlouho na řadu. Celí nervózní se chopili bobů a tři, dva, jedna, start! Naskočili a jeli! Levá zatáčka, pravá zatáčka a hop! „ Juchů! A máme to v kapse! Jedeme na Olympiádu! Hurá!,“ radovali se společně.
A za pár dní už stáli na zahájení Olympijských her. S nadšením koukali na zažehnutí Olympijského ohně. V rozpise stálo, že by za tři dny měli poprvé závodit.

„Bojíš se, Hrášku?“, ptal se pašík kamaráda, když uléhali po náročném tréninku do postýlek v olympijském městečku. „Trošku jo. Přeci jen, už zítra závodíme a je tady spousta dobrých sportovců. Třeba lvi ze Zimbabwe.“ „To je pravda. Nebo puštíci z Norska.“, dodal Chropťa. „Ale Chropťo, musíme si věřit. Vždyť i my nejsme vůbec špatní. Zítra to všem natřeme!“

„Dalšími bobaři jsou Chropťa a Hrachouš z České republiky. Pokud jste sledovali jejich tréninky, mohli jste si všimnout, že tito nováčci vynikají nejen dobrou technikou, ale hlavně velikým nadšením. Budeme jim držet palce!“, hlásil hlasatel lišák Volf.
Ale naši kamarádi už neposlouchali. Soustředili se na start. Rozběh! Naskočení do bobu a fr! Už svištěli po dráze. Levá zatáčka! Pravá zatáčka! Podjetí mostu! Blížili se k cíli.
„Ano! Je to tak! Čeští bobaři se dostali do finále a zítra budou závodit o medaile. Tak takový úspěch nováčků nikdo nečekal!“, opět hlásil lišák Volf. „Jste vážně dobří. Hodně štěstí zítra,“ popřál jim tým lvů ze Zimbabwe.
„Hrášku! To je prostě bomba! My jsme se dostali až do finále!“ , kvičel vepřík a z nadšení válel ve sněhu sudy. Hrášek mezitím jen křičel radostí a poskakoval po čtyřech.
Po krátké noci přišel den D. „Je to tu! Finále,“ šeptl Hrachouš Chropťovi. „Musíme to zajet, co nejlíp.“
„A máme tady finále jízdy dvojic na bobech! Za malou chvíli odstartují naši nováčci z České republiky. Uvidíme, zda svůj výkon udrží či ne. Každopádně, hodně štěstí!“ uvedl finále komentátor lišák Volf.
Tři, dva, jedna, start! Medvídek s vepříkem se rozjeli na svou poslední a nejdůležitější jízdu. Soustředili se na ni přímo pekelně! Levá zatáčka! Pravá zatáčka! Podjetí mostu a byl tu konec! Diváci tleskali! „Neuvěřitelný výkon. Čeští bobisté si dojeli pro bronzovou medaili.“ Chropťa vyskočil z bobu a skákal radostí až ke stupínku vítězů. To Hrášek měl ve tváři velice nechápavý výraz. Ten se však změnil v radostný, když na stupni vítězů dostali kolem krku bronzovou medaili.

Zatím žádné komentáře.

Napsat zprávu

Musíš být přihlášen/a jako pro přidání komentáře.

Resetovat heslo
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Nové heslo obdržíte emailem.